Vzpomínka: Setkání s Ed Corneyem (2)

Vzpomínka: Setkání s Ed Corneyem (2)

Exhibice Ed Corneye v Mariánských lázních, 10. září 1983.
Byly to dokonale propracované pózy s maximálním napětím svalů. Biceps náhle vyrostl do výšky a schoval se za pahorkem deltového svalu, přechody byly jednoduché, obětované na přípravu další pózy, v pokleku, zezadu, z boku, jedna póza za druhou v dokonalém spojení s hudbou. Pak se začal usmívat, potlesk ho přinutil ještě více napnout všechny svaly. Brzy se pokryl potem, jaký jsem nespatřil ani na jednom účastníkovi amatérské soutěže. Snad jen profesionál za honorář odvede takový výkon, a to profesionál bez věku, protože tento muž měl svaly třicetiletého sportovce. Nakonec zvedl paže v typickém gestu, čímž dal najevo spokojenost se sebou samým a díky publiku za brava, o trošku hlasitější než u Wilcoshe. Okamžitě poté oba borci odešli do šatny, aby se upravili a převlékli. Za nimi jako roj vos táhlo hejno fanoušků, a já patřil mezi ně. Jusup zůstal hned u dveří, oblékl si špinavé triko a bez jakéhokoliv výrazu v obličeji začal podepisovat fotky, knihy a časopisy. Jeho žena Ruth i přes zákaz kouřila jednu cigaretu za druhou a klepala popel kolem sebe. Corney zatím v opačném rohu dokončil toaletu a obouval si boty, když jsem se k němu protlačil. Barový vyhazovač ze San José zvedl hlavu teprve na zvuk mého hlasu. „Excuse me, mister Corney, could you give me your signature?“ řekl jsem předem nachystanou větu. „Oh yes,“ odvětil Corney a už se chápal tužky i časopisu. Přímo do textu vepsal rozmáchlým rukopisem s kudrlinkami, jaký dnes už nevídáte: FOR HEALTH – ED CORNEY – MR. AMERICA – MR. UNIVERSE. Pak mi spolu s papírem podal i ruku, kterou jsem pevně stiskl (aspoň jsem si to myslel), ale nezdálo se, že by si toho všiml. Poděkoval jsem tedy a odešel. Tu fotografii s autentickým podpisem Eda Corneye mám stále doma schovanou…

Rubriku KRONIKA připravuje JOSEF ŠVUB