Ruští siláci: Ivan V. Lebeděv

Ruští siláci: Ivan V. Lebeděv

     Byl malý a zavalitý, chodil v typické rubašce a čepici se štítkem a celé Rusko ho znalo jako „strejdu Váňu“. V tom, co tento skromný a všestranný muž udělal pro ruskou těžkou atletiku, však neměl sobě rovného ani mezi barony, hrabaty a jinými představiteli ruské vyšší společnosti. Během života prošel neuvěřitelně odlišnými druhy profesí – od amatérského vzpěrače přes ředitele cirkusů, majitele posilovny, trenéra, instruktora, rozhodčího a publicistu až po dramatického herce! Narodil se roku 1879 a asi od 15 let trénoval ve známém kroužku dr. Krajevského v Sankt Petersburgu. Dlužno dodat, že uměl vytlačit ve stoji 128 kg. V roce 1905, čtyři roky po smrti svého mentora, otevřel Lebeděv školu tělesné kultury „Hercules klub“, kde zkoušel propagovat tehdy novátorskou ideu „Každý člověk může a má být silný“. V mezidobí pořádal i rozhodoval vzpěračské a zápasnické soutěže po celém impériu, až o sedm let později představil ruským sportovcům báječný dárek: první číslo časopisu HERKULES. V obsahu byly články o soutěžích ve vzpírání i zápase, profily ruských i světových borců, úvahy, citáty a básně, něco o boxu, atletice a dalších sportech, přispívali fundovaní autoři A. Anochin a L. Čaplinskij. Časopis měl 32 stran a vycházel dvakrát měsíčně nákladem 27 tisíc výtisků až do revoluce, poté ještě vydával satirický plátek Kuzkina mať. Mezitím stačil pracovitý Lebeděv sepsat a vydat první příručku o vzpírání Těžká atletika (1916), po níž ještě přidal dvě knihy, Síla a zdraví a Francouzský zápas. Ve 20. letech působil jako dramatický herec (!) a umělecký ředitel cirkusů v Orlu, Kursku, Vitebsku a Mogilevu. Od roku 1940 žil ve Sverdlovsku a pracoval jako trenér. Zemřel 3. srpna 1950.