Statečný šampión Steve Stanko
Na vzpěračském mistrovství v Yorku dne 19. dubna 1941 pokořil americký silák Steve Stanko mýtický vzpěračský trojboj 1000 liber (snímky z této soutěže jsou č. 4 a 5). Jeho historický počin měl o to větší váhu, že vzpíral za krutých bolestí, protože jej sužovala trombophlebitis, zánětlivé onemocnění hlubokých žil v nohách, kdy krevní sraženiny ucpávají žilní průchod. V květnu 1941 se ocitl v nemocnici a strávil mnoho měsíců na lůžku, přičemž ze 108 kg hutných svalů zhubnul o plných dvacet osm. Jakmile překonal psychické trauma, Stanko zahájil lehký posilovací trénink horní poloviny těla, nejprve vleže, pak vsedě na židli. V létě 1944 už měl zpátky 95 kg, od základů přebudoval postavu a následně vyhrál řadu kulturistických soutěží. Svoji bezpříkladnou sportovní kariéru ukončil v září 1947 na první soutěži Mr. Universe pod záštitou vzpěračské federace FIH. Za to, jak celé roky trénoval a závodil v mučivých bolestech, vlastně v takovém stavu strávil dvě třetiny života, si přízvisko Statečný šampión skutečně zaslouží.
Americký tým z roku 1938; Steve Stanko vlevo.
Stephen Stanko se narodil 5. září 1917 ve městě Perth Amboy, ležícím na břehu Atlantiku asi 50 km jihozápadně od New Yorku. Rodiče pocházeli z Maďarska a jejich původní příjmení mohlo znít Sztanko. Z Perth Amboy pocházel rovněž o sedm let starší John Grimek. Jednalo se o osudové setkání, jaká se v životě stávají, když Grimek, tehdy ve městě jediný vlastník činky, potkal v roce 1936 talentovaného fotbalistu, schopného zaběhnout sto yardů za 10 2/5 sekundy, a zasvětil jej do techniky vzpírání. Stanko byl hubený a kostnatý, vážil sotva 70 kg na výšku šest stop (180 cm), brzy ale v trojboji zvedal 275 kg (80 kg + 80 kg + 115 kg). Na své třetí soutěži v květnu 1938 se stal mistrem USA v těžké váze s výkony 111 kg v tlaku, 118 kg v trhu a rekordním nadhozem 157,5 kg. Jen považte, dva roky tréninku a Stanko vyhrává hlavní národní vzpěračskou soutěž – některým vzpěračům se to nezdaří za celý život!
Americký tým z roku 1940; Stanko vpravo nahoře
K tomu příhoda: Stanko pracoval u Boba Hoffmana v dílně na výrobu opasků, nožem vykrajoval kůže. Jednou nedával pozor a rozřízl si dlaň až na kost, přesto jel na Senior Nationals a vzpíral – s dlaní tlustě natřenou magnéziem, aby zastavil krev tekoucí z rány! Na mistrovství světa 1938 ve Vídni odjel jako náhradník za zraněného Dave Mayora a obsadil pěkné 2. místo za favorizovaným Němcem Josefem Mangerem (397,5 kg ku 410 kg), v červnu 1938 podruhé vítězí na mistrovství USA a neoficiálně překonává světový rekord v nadhozu zdvihem 167,8 kg.
Jestli počítám správně, Stanko vzpíral dohromady na 27 soutěžích a exhibicích, překonal 15 amerických a 7 světových rekordů. Z toho se do tabulek dostal jen jeden, nadhoz 168 kg z roku 1940; ostatní kvůli válce v Evropě zaregistrovány nebyly.
Věnujme několik řádek Stankově historickému zápisu do rekordních análů, prvnímu trojboji 1000 liber (přesně 1002 lb=454,5 kg). V roce 1940 byl členem York Barbell Company v Yorku ve státě Pennsylvánia a trénoval jako ďábel, o hodně tvrději než ostatní borci Hoffmanova týmu. V posilovně pobýval pětkrát týdně po dvou hodinách a běžně opakoval pokusy s téměř maximálními váhami. V říjnu 1940 dal dohromady trojboj 442,5 kg, objevily se však úporné bolesti na zadní straně nohou, důsledek starého zranění z fotbalu, a soutěž málem vzdal. Zmíněného 19. dubna 1941 vážil asi 102 kg. Provedl 10 pokusů, které v řeči čísel a jejich významu změnily historii vzpírání: tlak 140,8 kg – trh 140,8 kg (rekord USA, výkon lepší světového rekordu) – nadhoz 172,8 kg (výkon lepší světového rekordu) – trojboj 454,5 kg (rekord USA, první oficiální trojboj 1000 liber). Stanko byl tak rozjetý, že zkoušel nadhodit 182,8 kg, leč neúspěšně. Kdyby zapsal všechny pokusy, mohl dovršit úžasný součet 468,6 kg; na ten díky Johnu Davisovi přišel čas až v roce 1947. Experti předpovídali, že Stanko mohl časem dojít až na 154 + 154 + 190,5 kg = 498,5 kg, což nemusí být daleko od reality.
