Štěpánka Židová: Sakra silná holka, která lidem místo lhaní radši pomáhá
Štěpánko, představ se prosím na úvod čtenářům M&F
Ahoj, já jsem ta Štěpánka a za 25 let života jsem stihla zatím překonat pár na tuhle společnost těžkých situací, najít dvojici sportů, které mě baví natolik, že v nich soutěžím, a neposlechnout ego a nedostudovat magisterské studium a zůstat jako Bc. PedF UK v oborech ČJ a AJ. Učitelství mě hrozně bavilo, ale můj čas a zájem si během posledního roku přebrala jiná činnost, která k němu nemá daleko, baví a naplňuje mě mnohem víc.
Jak se angazuješ v této naší bublině fitness, kulturistiky a silových sportů?
Jako závodník v silovém trojboji a bodyfitness, jako netypická instagram dylina a jako online coach, který nikdy neměl coache, takže si to dělá po svém, všechno zkouší na sobě a preferuje individuální, celistvý a lidský přístup namísto rychle uvařených proměn.
Jaké jsou tvé největší úspěchy a nejlepší výkony v silovém trojboji?
V trojboji jsem na domácí půdě od prvních závodů ještě nebyla druhá v absolutce ani v juniorkách, ani v ženách. Za hranicema už to taková hitparáda není, váhovou kategorii na loňském Světovém poháru univerzit jsem sice vyhrála, ale ve své váhovce do 63kg jsem se na ME umístila jen tak tak v první polovině startovního pole. Zjednodušeně se tedy dá říct, že v České republice jsem už nějakou dobu na vrcholu, kdežto mezinárodně jsem v IPF průměrná.
Nejlepší závodní výkony: dřep 145kg, benčpress 90kg, mrtvý tah 172,5kg, total 400kg
Jaké máš cíle pro rok 2019, kde plánuješ závodit?
Letos jsem si chtěla dát trošku pauzu od trojboje, protože to moje hlava i tělo po té Evropě potřebovaly. Cítila jsem několik měsíců únavu a skoro nechuť k čince a pevnému tréninkovému plánu. Možná jsem si i něco udělala, protože teprve během března jsem se odhodlala začít tahat a benchovat, což zezačátku docela bolelo, dřepovat jsem kvůli bolesti vlastně začala až zhruba před měsícem. Je možné, že to nevydržím a zazávodím si na některém z podzimních mistrovství, ale ještě si nejsem jistá. Teď jsem totiž už 18 týdnů v přípravě do kategorie Bodyfitness a moc ráda bych tentokrát formu dotáhla, abych se mohla podívat na větší závody. Tělo se samozřejmě vzpírá a tím, že závodím v IPF mám trošku omezenější možnosti, co se týče suplementace, ale zatím se zdá, že bych mohla stihnout zářijový Diamond Cup ve Varšavě. I kdyby to vyšlo, ráda bych se postavila na stage i na českých pohárovkách a na GP Pepa v Opavě.
Ty jsi lifterka, připravuješ se do bodyfitness a k tomu celé dny pracuješ jako coach, tvůj coaching byznys stále roste. Jak to stíháš? Trpí nějaké stránky tvého života tím, kolik toho musíš za den udělat?
Samozřejmě, že trpí. Ale na VŠ jsem už bydlela v Praze ve spolubydlení, platila jsem si kromě nájmu prakticky všechno kromě účtu za telefon, takže jsem kromě dvouoborového náročného studia měla tři práce. Jsem zvyklá v tom chodit – tohle je proti tomu velká pohoda a já jsem konečně po letech minimálně vystresovaná a mám konečně čas se věnovat i sama sobě, lidem, na kterých mi záleží a svým koníčkům.
Co tobě po sportovní stránce dokáže udělat největší radost?
Když jdu na závody s očekáváním nějakého umístění a umístím se lépe. Když překonám sama sebe, dám si PRko. Když se moje znalosti projeví v praxi tak, jak čekám. Když moje tělo odpovídá tak, jak chci, když nad ním mám kontrolu.
Co ti vadí na instagramu ve spojení s fitnessem. V dnešní době se na výsluní dostávají celkem (ne)zajímaví lidé, nemyslíš?
Na výsluní se dostávají lidé různí, to je jasné.. ale je to stejné jako ve světě celebrit. Kdo všechno je slavný jenom proto, že si vzal někoho slavného, narodil se do slavné rodiny, udělal něco šíleného, nebo se prostě tak nachomýtl k dobré situaci, ze které slávu vytěžil? Tady je to podle mě stejné…
Na instagramu konkrétně mi teda nejvíc vadí, že za bernou minci pro důvěryhodnost informací, míru úspěšnosti sportovce nebo výběr člověka za coache se často považuje počet followers. Což je prostě úplná kravina.. Followers se dají koupit, „vyhrát“ díky různým soutěžím a promo aktivitám, posbírat přidáváním laciného obsahu apod. A i kdyby lidé na tyhle techniky nereagovali a snažili se sledovat jen profily lidí, kteří přidávají zajímavé informace a/nebo zkušenosti, nebude to pravděpodobně možné. Zmatení bohužel panuje ve světě fitness stejně jako v každém jiném oboru, takže lidé prostě nedokážou odlišit bullshit od legitimní informace. Dál se prostě nedá spolehnout ani na kurzy a certifikáty, na vzdělání člověka – zaprvé si na profil může napsat kdo chce co chce, zadruhé jsou informace získané na kurzech často zastaralé a k ničemu, pokud je člověk neumí použít v praxi, nerozumí jejich praktickému využití, nevzdělává se dál apod.
Je toho hodně, co mi vadí, mohla bych tím vyplnit celý článek.
Máš nějaký vzkaz pro mladé holky, které s tímto životním stylem začínají? Na co si dát pozor?
Na „coaching“ na principu rozesílání PDFek s „jídelákem přizpůsobeným na míru přesně pro tebe“. Na instagram hvězdičky, co se snaží vypadat hrozně úspěšně, ale v životě nic nevyhrály a u toho auta se jenom rychle vyfotily a radši běžely pryč. Na zaručené a vyzkoušené techniky, produkty, způsoby a zkratky „k vysněné postavě“. Na profily plné proměn klientů, na obrovské progresy jen za pár týdnů. Na bikiny, které nikdy neudělaly formu, nemají jediný sval, ale ví všechno na světě. Na kalkulačky bazálního metabolismu a udržovacího příjmu. Na upínání pozornosti k jednomu detailu, hrocení detailů všeobecně. Na keto, paleo a další střelené diety, které vás nutí vyřadit celou skupinu potravin, nebo jsou jiným způsobem silně restriktivní. Na všechno, co zní prostě moc dobře.. nejenom ve fitness.