Surfování na vlně nostalgie(5)
Třída
Taky ve sportu se dělo hodně – „kulturistika“ doma v obýváku s kamarádem Vlastíkem “Floutem” Chládkem a trubkami naplněnými olovem (HP-Club vznikl až v roce 1966, ale do bývalé sušárny jsme potají chodili nejmíň rok předtím), házení koulí, první návštěvy ve vzpírání a gymnastika v Sokole (to se tehdá tak nesmělo veřejně říkat) Na skále, ale pěkně popořadě. Pečlivě jsem si vedl svoje výkony I tělesné míry: výška 167 cm, váha 62 kg, hrudník 95 cm, pas 73 cm, stehno 50 cm, lýtko 35 cm a biceps 32 cm. V únoru 1965 už jsem měl 66 kg, biceps se zvětšil na 35 cm a hrudník na 105 cm.
V retrospektivě soudím, že vrhání koulí ani cvičení doma mi valně nedalo. Lepší už to bylo s gymnastikou vedenou starými Sokoly v legračních modrých šponovkách, cvičkách a bílých tílkách. Hlavním vedoucím byl pan Dušan Martínek, deset let nato můj nadřízený v zaměstnání, odbor žen vedla jeho paní. Skupinové tréninky – chodilo nás asi deset – byly v úterý a v pátek, a já tomu tak propadl, že bych do dalšího týdne nejradši popoháněl čas. Bavilo mne všechno, hrazda, bradla, kruhy i kůň, postupně jsem dostal do krve výmyk a sklopku na všech nářadích, různé prvky a výdrže, zkoušel jsem i přítrh na hrazdě, ale na toče jsem si poté, co jeden kamarád „uletěl“ a přeplachtil celé jeviště, netroufnul. Byla v tom síla, švih, časování, statika, dynamika i svaly, ovšem nejednalo se o líheň budoucích mistrů; spíš jen možnost se vyřádit.
Kamarádi ze třídy
Asi se podivíte způsobu udržování kázně: Kdo vyrušoval nebo neposlouchal řízné povely, dostal na výběr 1) Buď udělat 20 kliků, nebo 2) Inkasovat řádný záhlavec. A teď mluvte o pedagogice!
K povšechně neoblíbeným patřilo cvičení břicha na závěr, sedy-lehy a přednožování ve visu. Časem jsem ovšem i v tom nalezl zalíbení a dokonce mi nevadily ani ztrhané mozoly z hrazdové žerdi pokryté vrstvami magnézia, které se do příště jakž-takž stačily zahojit.
Jedním ze zlomových impulzů té doby (oh, my God – fifty years ago!) se stala polská knížka Stanislawa. Zakrzewského “Sila-Sprawność-Piekno,” plná nesrozumitelného textu, zato s fotkami amerických borců a kreslenými návody cviků. Do školy ji tenkrát přinesl kolega polského jména Szotkowski z Těšína.
Vlevo Habrmanova škola, vpravo ZDŠ.
První činky jsem si udělal z tlustých odřezků tyčoviny a rozmanitých kotoučků z Kovošrotu, pospojovaných izolačkou. Ležely pod gaučem a moc jsem jim nedal, to přišlo až dole v HP-Clubu.
Vlastní trénink se odehrával ve sklepě – pod schodištěm nebo v chodbičce mezi kójemi s uhlím, venku na dvoře a občas u vzpěračů. Mám zapsáno, že jsem v lednu 1965 zvedl v benčpresu 57,5 kg, v prosinci už 90 kg. Ve dřepu jsem poskočil z úvodních 90 kg (květen 1965) na 113 kg v únoru 1967. Záhadou ale zůstává, jak jsme zkraje dostávali činku na ramena? Zapomněl jsem…
(Pokračování)
Sokolovna Na Skále
Zakrzewského knížka
Na Skále 2014