VELKÁ SELHÁNÍ A PROHRY SOVĚTSKÝCH VZPĚRAČŮ. VLASOV-ŽABOTINSKÝ 2

DRUHÁ ČÁST SOUBOJE VLASOV-ŽABOTINSKÝ

Žabotinský o souboji: “S trenérem Medvěděvem jsme se rozhodli postupovat tak, aby se mnou Vlasov přestal počítat. A jak pookřál, když mi v tlaku utekl o deset kilo! Nedbal ani můj úspěch v trhu, vždyť před ním byla jeho oblíbená disciplína nadhoz. Celým svým zjevem jsem dával najevo, že ustupuji z boje o zlato, dokonce jsem snížil počáteční váhu. Vlasov, který se cítil pánem činky, se hrnul na rekordy a narazil. Na mne všichni zapomněli a já pak zvedl váhu, která mne vynesla na první místo. A Jurij už neměl čím odpovědět.” Vlasov se pak po letech přiznal, že na chytráka Žabotinského, jenž mu mezi disciplínami plakal na rameně, že má železa až po krk a se sportem končí, nijak nehněvá. Přesto spolu dalších třicet let pořádně nepromluvili…

Ještě jednou Žabotinský: “Několik let po hrách jsem hovořil s Vlasovovým trenérem Bogdasarovem. „Jak sis mohl myslet, že se smířím s prohrou?“On na to „Chápej, Jurij byl dobře připravený.“ Já odsekl „Tak si zapamatuj. Mne už víckrát nikdo neporazí, tím spíš ne ty s Vlasovem.“Komunisté se před hrami sešli a rozhodli se vsadit na Vlasova. „Ty, Žabotinskyj, půjdeš na druhé místo.“ Narušil jsem tedy nejen domluvu, ale všechny trenérské plány. Bogdasarovi jsem vzkázal, že vynechávám 215 kg a jdu na nový rekord 217,5 kg. Ten to nechápal, ale já měl ještě dva pokusy a Vlasov jeden. Vyšel jsem na prkno, vytáhl činku ke kolenům a pustil ji na podlahu. Poznal jsem ale, že ji dokážu zvednout. Vlasov viděl můj neúspěch a trenéři mu řekli, že to nedokážu. Zatímco Vlasov nastupoval na 217,5 kg, já odpočíval. Vlasov vzal činku na prsa skvěle, ale při výrazu mu utekla dopředu. Trenérovi jsem řekl „Dej mi čpavek, potřebuji se nabudit.“ Musel jsem se soustředit na přemístění, protože výraz jsem nikdy v životě nezkazil. Přemístil jsem, ustálil a začal výraz. Šlo to tak lehko, jako kdybych dával kufřík na poličku. Hlavní rozhodčí mávnul Dolů, ale já si řekl „Ne, raději to ještě podržím. A shodil jsem činku až po druhém povelu.“

Vasilij Alexejev o souboji Vlasov – Žabotinský:

“Leonid mne několikrát ujišťoval, že Vlasova nepodvedl, protože ve sportu obecně žádné podvody nejsou, jsou pouze vítězové a poražení. Tam o žádný boj nešlo, Leňa mi to dvakrát vysvětloval, jednou byl pod parou a podruhé patrioticky čili přikrášleně. Pokud by Vlasov nadhodil 217,5 kg, on by 220 kg nezvedl, protože šlo o psychologickou váhu. Vlasov jel na olympiádu třikrát silnější než Žabo a prohrál. Pravda, vinu na sebe vzal Bogdasarov, ale vina trenéra má váhu tehdy, když sportovec nemá hlavu.”

Leonid Taraněnko o souboji Vlasov – Žabotinský:

“Žabotinskému zůstaly dva pokusy v nadhozu. Šel na 210 kg, potáhl je ke kolenům a upustil. Při odchodu markýroval zranění. Vlasov měl jeden pokus a náskok 2,5 kg. Nastoupil na 212,5 kg a snadno zvedl nad hlavu. Vše záleželo na Leonidovi, jestli nadhodí 217,5 kg – a on je nadhodil. Vlasov měl správně jít na 215 kg a zahnat Žaba ještě výš, jenže on i trenér to špatně spočítali. To je všechno.”

(pokračování)