Vince Gironda: The Wild Physique

Uvažuji nad významem termínů fanatizmus, nekritický obdiv, zbožňování či zaslepenost – setkáte se s nimi v souvislosti s fotbalovými a hokejovými fandy, adoranty popových hvězdiček či filmových megastar. V bodybuildingu je to obdobné, ale jsou rovněž tací, kteří místo úžasu pociťují spíše úctu a vážnost, což platí směrem k průkopníkům a významným osobnostem.

Vince Girondu bylo obtížné snést, natož mít rád či dokonce obdivovat, zato vážit si jej, pochopitelně s hlubokou znalostí faktů a informací, to ano. V seriálu si budete číst vybrané části z knihy The Wild Physique, sepsané ve spolupráci s Robertem Kennedym; knihu mi laskavě zapůjčil pan Dušan Waldecker. Vince zde hovoří v první osobě a přestože o sobě tvrdil, že nemá vybroušený jazyk, jsou to slova opírající se o desetiletí těžce nabytých zkušeností. Již dnes, víc jak deset let po jeho smrti, mnozí přiznávají jeho unikátnímu stylu i názorům kredit i validitu.

„Gironda se naparuje! To jste mohli čekat, ale povím vám upřímně, proč je moje posilovna nejlepší na světě. Když jsem začínal, byly v celé Americe dvě kloudné kulturistické posilovny. Dnes jsou všude, mají v nich však nadbytek neužitečných strojů, které vypadají lépe než fungují. Čím větší stroj, tím lepší! Od těchto mašin nicméně nedostanete to, co potřebujete nejvíc – na míru ušité a kompletní instrukce. V tom má moje posilovna výhodu. Nikdy bych sem nedal nářadí, o němž bych si nebyl jistý, že pomůže člověku vybudovat skvělou postavu. Proto tady mám jen činky, jednoručky, kladky a množství všelijakých laviček, s výjimkou stroje na tlaky, hrazdy, bradel a legpresu.

Možná si řeknete: „Gironda nemá tyto velké chromované stroje, protože za ně nechce utratit velké peníze.“ To je chyba, protože Vince´s Gym je jedna z nejslavnějších na světě a často se mne ptají, jestli bych je vzal zadarmo – a tím jim udělal reklamu. Většina lidí, kteří trénovali na strojích, nemá znalosti o tom, co to znamená cvičení. Nechápou funkci svalů, nevědí jak fungují. Nemají spolupráci mysli se svaly. Se stroji totiž nevzniká zvědavost. Cviky lze provádět jen jedním způsobem. Tato zkušenost není kreativní a do mysli i do svalů se vkrádá nuda, čili kreativita a tělesné sebevyjádření mohou být dosaženy pouze tehdy, skládá –li se trénink hlavně z činek.“