Vitamin C v denní dávce 3 g umí udržet funkční protivirovou imunitu!
O vitamínu C se už napsalo a namluvilo snad nejvíc ze všech vitamínů. Pamatuji, když jsem ještě jako gymnazista četl studie jeho objevitele, Alberta Szent-Gyorgyiho (Nobelova cena z roku 1937 za fyziologii a medicínu) v originálu, v maďarštině a natolik mně to nadchlo, že od té doby užívám denně 1-3 g vitamínu C.
Podívejme se na základní fyziologická fakta. Studie, které využívají radioaktivně značený vitamin C naznačují, že tělesné koncentrace u zdravých lidí jsou od 1500 mg do 5 000 mg. Vitamin C je rozpustný ve vodě, vstřebává se z tenkého střeva a dosahuje maximální koncentrace v plazmě přibližně 120–180 minut po požití.
Po vstřebání je distribuován z krve v mimobuněčném prostoru. Množství v tkáních závisí na koncentraci vitaminu C v plazmě a mimobuněčné tekutině, které jsou zase závislé na příjmu vitaminu C v potravě. Koncentrace vitaminu C v tkáních (hypofýza, mozek, nadledvinky, játra, kosterní sval, vazivo, bílé krvinky) zdaleka převyšují množství, jaká je jeho potřeba jako koenzymu pro některé nezbytné akce. Podíl intracelulárního vitamínu C může jednoduše sloužit jako rezervoár vitamínu, nebo mít jiné neznámé funkce.
„Vitamin C má silný antioxidační účinek, díky němuž chrání imunitní, nervové, svalové, střevní, plicní a jaterní buňky. Zároveň odvádí z těla toxické látky, včetně kancerogenních a v neposlední řadě má silný antivirový účinek.“ říká ředitelka imunologické kliniky InPharm Clinic, Dr. Lucie Kotlářová v rozhovoru v sobotních Lidových Novinách z 28. března 2020.
Jaké dávky jsou ideální?
Téměř od začátku se mezi sebou přou zastánci minimálních („dostačujících“, podle mě antiskorbutických) dávek, se zastánci vyšších nebo mega dávek a střídavě citují studie podporující jednu nebo druhou stranu. Já se od začátku zařadil mezi ty druhé, ale nikomu svůj názor nevnucuji.
Lidi s významným psychickým a fyzickým stresem mají mnohem větší potřebu vitamínu C, než která je všeobecně doporučovaná WHO. Problémem je, že běžně používaný vitamin C se špatně vstřebává a naprostou většinu tělo vyloučí močí. Proto se používají moderní formy s lipozomální technologií kde je 90 % vstřebatelnost, nebo se používá infuzní podání.
Nebýt koronavirové epidemie, tak by asi nikdo aktuálně nezavadil o problematiku vitamínu C v takové frekvenci jako se to děje v posledních dnech. Hledá se totiž nejen lék na aktuální virovou epidemii, ale rozšiřuje se i seznam podpůrných látek, které nemocným s koronavirem mohou zlepšit stav a podpořit celkovou léčbu. Pro to, aby člověk neonemocněl Covid-19, je zásadní dobrá imunita, která závisí na dostatečné hladině vitamínu C v těle. Vitamin C totiž napomáhá vyzrávání imunitních buněk.
http://www.edukafarm.cz/c1672-vitamin-c-a-funkce-imunitniho-systemu
Objevilo se spousta článků o použití při terapii v jednotlivých regionech a evidentně to opět zvedá z židlí podporovatele i hatery nejznámějšího vitamínu.
Napomáhá vitamin C léčit Covid-19?
„Newyorské nemocnice zkouší pacienty nakažené novým koronavirem léčit také za pomoci nitrožilních dávek vitaminu C. V rozhovoru pro deník New York Times to uvedl lékař Andrew Weber ze společnosti Northwell Health, největšího provozovatele zdravotnické péče v New Yorku.“ https://www.novinky.cz/zahranicni/koronavirus/clanek/v-new-yorku-pacientum-s-koronavirem-podavaji-vysoke-davky-vitaminu-c-40317976
„Vysokodávkovaný vitamin C by mohl být účinný na koronavirus. Aplikovali ho už Číňané a nyní ho ve velkém využívají Spojené státy americké. Zatím ovšem nejsou žádné výsledky klinické studie, které by jeho účinnost potvrzovaly.“ https://www.extra.cz/na-koronavirus-zrejme-funguje-vitamin-c-proc-se-ceka-na-vysledky-klinicke-studie
Léčba vitaminem C? Může být velmi účinná, ale nekouká z ní zisk, zlobí se lékař https://zpravy.aktualne.cz/domaci/lecba-koronaviru-vitaminem-c-muze-byt-velmi-ucinna-ale-nekou/r~e661d566729011eaa25cac1f6b220ee8/
Vysokodávkovaný vitamin C v infuzích a lipozomální tekutá forma v tabletách
Ke zvýšení protiinfekční imunity se používá vitamin C i formou infuze, kterou lze do člověka dostat i vyšší dávky než při podávání běžného vitamínu C ústy. Proto, aby se udržela dobrá koncentrace vitamínu C mezi infuzemi, nebo bez infuzí, se podává většinou lipozomální vitamin C v tabletách, nebo v tekuté formě. Podstatou lipozomální technologie je obalení účinné látky tukovou vrstvou. Přípravek pak má lepší vstřebávání a biologickou dostupnost. http://www.edukafarm.cz/c1595-lipozomalni-forma-vitaminu-c-umoznuje-dosazeni-vyssich-plazmatickych-hladin
Minulý měsíc v březnu vydal australský Institut pro lékařskou výživu dosavadní poznatky k využití vitaminu C v období epidemií SARS a MERS a v současné době. Poukazuje na aktuální nedostatek vitaminu C v populaci, což vede k snížené odolnosti organismu vůči virovým infekcím. Třeba u nás podle posledních studií 86 % dospělých v Praze a 89 % dětí na Ostravsku mají deficit vitaminu C. Snížená hladina vitaminu C se často dlouho nijak neprojevuje, avšak vede např. ke snížení protiinfekční imunity, k častější nemocnosti a k nadužívání antibiotik a dalších léků.
Studie zahájená letos v únoru v jedné nemocnici v čínském Wu-Chanu, popisuje nitrožilní aplikaci 24 g vitamínu C celkem 140 pacientům s vážnými plicními komplikacemi. I v jiných krajinách přichází doporučení od lékařů v různých dávkách, ale vždy se jedná o vysoké dávky. Výsledky jsou velmi dobré. Snižuje to úmrtnost, zkracuje dobu hospitalizace a příznaky nemají tak závažný průběh.
V Palermu se pustili do podávání nitrožilního vitamínu C u pacientů s Covid-19 s dávkami 50-200 mg/kg/den podle závažnosti.
Některé pražské nemocnice začali podávat vitamin C pacientům na oxygenoterapii s cílem, aby se udržel jejich stav natolik dobrý, aby se nedostali na ventilátory. Dávají 3x denně 1,5 g společně s thiaminem.
Zkušenosti zatím ukazují, že při podávání 3 g a více vitamínu C se redukuje nutnost ventilace lidí na JIP. Pokud se rozšiřuje informace, že vitamin C nefunguje, tak to bývají často poddávkované léčebné režimy, které se pohybují ve výživových, ale nikoliv terapeutických dávkách. Vyvrací se i riziko autoimunity, protože vitamin C není imunostimulátor, ale imunomodulátor a regulátor.
http://www.edukafarm.cz/c1742-perspektivy-farmakoterapie-covid-19-probihajici-klinicke-studie
Z toho všeho plyne otázka: Pokud chceme pomocí vitamínu C nastavit svoji protivirovou imunitu, jaká dávka je pro běžného člověka optimální v této koronavirové době?
Pokud jsme zdrav
í, nebereme léky, nejsme ve stresu, máme vyvážený jídelníček, harmonické vztahy a radost ze života, pak nám stačí denně 80 mg vitamínu C. Jelikož to v USA již pochopili, že lidé nežijí v ráji, doporučili zvednout denní dávku na 200 mg. To ale platí o zdravém jedinci. Když začnete sledovat hladinu vitamínu C v moči, najednou zjistíte, že 86 % populace má více či méně deficit vitamínu C! Těm nestačí už 200 mg, někdy ani 1 g denně, ale potřebují i 2 g denně. A když jdou lidi do práce třeba i o víkendu, tak jim zas klesá hladina. Tudíž není žádné zlaté pravidlo jak dávkovat vitamin C, než změřit a podle toho nastavit dávku od 0,5 – 6 g céčka. Takže všichni mají pravdu a zároveň jí nikdo nemá. Potřeba vitamínu C je individuální a odvíjí se od výživy, fyzického a psychického stresu, užívaných léků, kouření, životního prostředí. Musíme se naučit vitamin C dávkovat podle výsledků hladiny v krvi či moče.
Je to určitě individuální, ale nejpřesnější je nastavení aktuální hladiny vitamínu C u daného jedince testovacími proužky. Stačí jen na jednu či dvě vteřiny ponořit do moče a výsledek se ukáže do půl minuty. Nicméně obecné doporučení na základě zkušeností je 3-5 g lipozomálního vitamínu C denně pro dospělé, 5 g pro seniory a 200-250 mg pro děti.
Dokud se hladina vitamínu C nebude u lidí pravidelně měřit, tak se z neznalosti zříkáme podpory a léčby, kterou již některé země integrovali pro Covid-19. Léčba je bezpečná a riziko například ledvinných kamenů je již dávno vyvrácený mýtus! Je to nehumánní zříkat se látky, která může zachraňovat životy a do nekonečna se odvolávat na absenci studií.
Jaké doprovodní, mikro a makronutrienty, rady můžeme použít vedle vitamínu C na podporu imunity?
Tady připadá v úvahu řada látek, ale aniž bychom je řadili dle pořadí důležitosti, tak můžeme jmenovat: vitamin D a E, kolostrum (nejlépe lipozomální), selen, zinek, hořčík, omega-3 mastné kyseliny.
Důležité je dbát na vyvážený a pestrý jídelníček bohatý na všechny základní živiny. Určitě bych zdůraznil hlídat dostatečný příjem kvalitních zdrojů bílkovin (libové maso, ryby, mléčné výrobky, vejce, luštěniny, proteinové a aminokyselinové koncentráty s esenciálními aminokyselinami) a ovoce a zeleniny (minimálně půl kila denně).
Pro správné fungování imunitního systému je kromě vyvážené stravy důležitý také dostatečný příjem tekutin, spánek a pravidelný pohyb.
Autor: MUDr. FRANTIŠEK ZÁMOLA
