Výlety do minulosti: fešák ED FURY

Padesátá léta minulého století, Muscle Beach, Santa Monica, Kalifornie. Zatímco opravdovými Dony Juany Svalové pláže byli Armand Tanny, Joe Gold a snad ještě Ray Stern (a na absolutním vrcholu zbožňování přirozeně stál Steve Reeves), jiný kulturista si myslel, že Don Juan je – vyšlo to ale nastejno, protože ženy šílely po všech. Náš hrdina se jmenuje Edmund Holovchik (nebo Holovchak, Holovchek), byl mladší než výše jmenovaní (narozen 6. července 1928) a protože vypadal trochu jako super-star James Dean, více než coby kulturista, proslul na filmovém plátně. Na střední škole chvíli zápasil a víc posiloval, nešel však cestou velkých svalů jako kupříkladu Reeves nebo Reg Park; místo toho vyzařoval eleganci, potenci a skrytou sílu.

Svalová elegance v podání Eda Furyho

Na kalifornské kulturistické scéně se objevil v roce 1951 (3. místo na Junior Mr. Muscle Beach, 7. místo na Mr. California a Mr. Venice Beach)) a téměř ihned získal jméno. Ke štíhlé postavě (183 cm, 84 kg) se širokými rameny, výstavními prsními svaly, silnými bicepsy, 74 cm pasem a štíhlýma, nicméně vypracovanýma nohama měl navíc mužně hezkou tvář. Není divu, že se brzy stal vyhledávaným objektem fotografů pro kulturistické i gay-časopisy jako Physique Pictorial, Apollo, Vim a Trim, Tomorrow´s Man, Body Beautiful nebo Grecian Guild Pictorial. Stál modelem takovým expertům jako Athletic Model Guild (AMG, Bob Mizer) nebo James Bruce z Los Angeles. Uvedl se tudíž hlavně jako tzv. fitness-model. Navíc natočil několik 8 mm a 16 mm filmů pro soukromé promítání, distribuovaných právě firmami AMG a Apollo (dnes najdete na YouTube nahrávku Ed Fury on the Beach), mezi nimiž měl být i první otevřeně gay-film Day of Fury (jestli je to jen shoda slov, nevím…viz dál). Přestože zjevně přitahoval ženy jako cukrátka vosy, neobával se nafotit stovky snímků ve stylu „téměř nebo polo-nahoty“, ale také vysloveně gay, a tento hanlivý příškvarek mu už zůstal. Byl ovšem ženatý a nikdy v životě své skutečné sexuální sklony nepřiznal.

Fury se neobával prezentace nahoty.

Na dokreslení profilu uvádím, že trénoval ve své domácí posilovně a začínal u něho známý publicista/fotograf/historik Gene Mozée, jenž zapsal půvabné příběhy z Muscle Beach. Holovchik sice dřel se železem doma, ale v sezóně nevynechal jediný den, aby se v kroužku obdivovatelek nenaparoval na pláži. Jak tak jednou osahávaly jeho bicepsy (prsa, záda a jiné tělesné partie) a vzdychaly blahem, Ed vyskočil na pódium a začal předvádět své nejničivější pózy. V upřímné snaze a horlivosti co nejvíc potěšit sténající dav Holovchik svlékl plavky a pokračoval v exhibici, jak jej pánbůh stvořil. Dlužno dodat, že ženy řičely nadšením a následující dohra (představivosti čtenářů se nekladou meze) málem vedla k uzavření pláže!

Holovchik miloval rychlá auta, ale byl také neukázněný řidič a s oblibou házel na protijedoucí auta pomeranče nebo shnilé banány. Přidejte k tomu pověst Dona Juana a pochopíte, proč došlo k jiné, mnohem trapnější situaci. Zápasníci Ray Stern a Bob McCune Holovchika z duše nesnášeli. Jistého dne jeli po Santa Monica Boulevard, spatřili na chodníku Holovchika a pozvali jej do auta. Uvnitř mu silák McCune znehybnil paže, Stern jej svlékl ze šatů a kopancem vyhodil ven. Představte si tu ostudu, když nahý playboy musel běžet po přeplněném chodníku až domů!

V roce 1952 byl druhý na Junior Mr. Los Angeles, vyhrál však titul Mr. Southern California. Dne 6. června 1953 byl vyhlášen jako Mr. Modern Hercules, ve vrcholné formě v roce skončil druhý za Irwinem Koszewskim na Mr. Pacific Coast. Jmenovanou soutěž rok nato za slabé účasti vyhrál. Určitě nerad vzpomíná na AAU Mr. America 1951, kde skončil jedenáctý (1. Roy Hilligen), a Mr. America 1954 (zvítězil známý Dick DuBois), přičemž ani symetrický vzhled nestačil zakrýt chybějící kilogramy svalů a bylo z toho až 16. místo.

Dalšími účastníky byli: Jeri Zuljivech, Millard Williamson, Felix Zabensky, Ed Holovchik, Ronald Lacy, William Wright, Ralph Mansfield, Joseph Baratta, Earl Clark, Bert Elliott, Bud Counts, Jerry Ross, Victor Nicolette, Dom Juliano, Eddie Sylvester, Roger Servin. Čtyři roky nato Holovchik pobýval na Miami Beach a vyhrál zde zvučný titul Mr. Florida.

Holovchik alias Fury jako hvězda filmů „Meč a sandály“

Svalnatého a pohledného mladíka si nevyhnutelně všimli agenti filmových společností z Hollywoodu. Už předtím si však prošlapával cestičku v nočních klubech v New Yorku a hrál na Broadwayi ve show Fanny i v řadě nízkorozpočtových filmů. Pracoval taky v televizi, například jako host v poslední sezóně komedie My Little Margie. Jde o banalitu první třídy, ale Holovchik vypadá i podle dnešních měřítek dobře. Točil i s později slavnými hvězdami jako Marylin Monroe v dílku Gentlemen Prefer Blondes (1953, člena olympijského týmu) a Bus Stop (1956, kovboj), nebo jako gigolo s další sexy-divou Joan Crawford (Female on the Beach, 1955). Měla jej prý v oblibě také Mae West. Ve filmečku Island in the Sky z roku 1953 byl jeho partnerem John Wayne. Diváci filmu The Country Girl (1954) shledali v ději vedle Holovchika i Binga Crosbyho, Billa Holdena a Grace Kelly. Opomenout bychom neměli ani hudební komedii Athena (1954) společnosti MGM; tady statoval vedle Steve Reevese, navíc jsou zde jména Joe Gold, Bert Goodrich a Irwin Koszewski. Holovchik dostával zpočátku samé „štěky“, nicméně v roce 1959 odjel do Itálie a sehrál roli potrhlého primitiva ve filmu The Wild Women of Wongo, v níž si muži vymění role se ženami.

Ed Fury se těšil nebývalému zájmu žen.

Svoji opravdovou tvář s pseudonymem Ed Fury (angl. fury = zuřivost, zběsilost, divokost) našel až v sérii příběhů ve stylu „sword-and-sandal“, podle výstroje římských gladiátorů „meč a páskové sandály“, případně taky „sand and spear“ čili „písek a oštěp“. V tuctu epických příběhů z mytologie Holovchik nikdy nedostal roli Herkula, zato ztělesňoval bájné siláky Ursuse, Macista a Samsona, bojoval s padouchy a ničil nepřátelské říše – vše pouze s mečem a koženou zástěrkou kolem pasu! Debut v tomto žánru učinil v komedii Colossus and the Amazon Queen s Rodem Taylorem (1960). Jde o chytrý film, představující mnohá žánrová klišé – ženy provádějí úkony určené mužům, kteří zatím pobíhají kolem jako vyjící elegáni. A hlavní hrdina Glauco, veterán trojské války, křičí pronikavým hlasem „Yahoo!“ No dobrá, Fury-Holovchik, naditý do těsné tógy, napíná svaly a tluče chlapy do hlavy. Několikrát je svázán, ocitne se ve společné sprše a obří zápasnické bitce, jíž celý film začíná. Podle jedné kritiky jde o nejstupidnější film o řeckých hrdinech, a to už něco znamená.

Další filmové veledílko antické inspirace s Furym na scéně

Nejvyšší rozpočet  – 4,5 milionu dolarů – měl film Demetrius and the Gladiators. Podle webu moviestlist.in mají nejlépe hodnocené filmy Ed Furyho toto pořadí: 1) The Seven Revenges (1961), 2) Ursus (1961), 3) Ursus nella valle dei leoni (1961), 4) The Son of Hercules in the Land of Fire (TV, 1963), 5) Raw Edge (1956) atd. Jiný web rottentomatoes.com pokládá za nejvýše hodnocené Colossus and the Amazon Queen, Son of Hercules a The Wild Women of Wongo. Ještě jedna kritika: „Žádná jeho role nevyžadovala nic jiného, než s úsměvem předvádět tělo ze Svalové pláže. Jediným hereckým projevem bylo hrát překvapeného, když ostatní herci měli za úkol slintat blahem nad jeho zjevnou dokonalostí.“

 Fenomén filmového žánru 60. let „meč a sandály“ odstartoval úspěchem italského filmu z roku 1958 s názvem La Fatiche di Ercole, v němž hlavní roli sehrál bodybuilder Steve Reeves. Po namluvení do angličtiny a přejmenování na Herkules se film stal v USA hitem a kasovním trhákem. Italská produkce pak stvořila desítky pokračování tématu, využívajíc složky, jež proslavily Herkula:

»V hlavní roli je svalovec, vykonávající nadlidské silové výkony,
»Exotické heroiny a osudové ženy v jedné lize s odpornými zlosyny,
»Smyslné kostýmy a přepychové scény,
»Příběhy a postavy odvozené z antické historie a mýtů,
»Děsivé scény bondáží a mučení.
» Hrdina se často jmenuje Atlas, Herkules, Goliáš nebo Samson (jména z klasických a židovských legend), Colossus (podle sochy na ostrově Rhodos), Ursus (podle siláka z knihy QUO VADIS) nebo Maciste (hrdina předchozích němých filmů celého žánru, viz též Bartolomeo Pagano).

Nikoliv objemy, nýbrž svalová elegance a symetrie byly Furyho devízami.

Když zájem o gladiátorské filmy opadl, Ed přešel ze stříbrného plátna na televizní obrazovku. Zahrál si v epizodách seriálu Columbo s Peterem Falkem, byl v The Brian Keith Show, pozvali jej do Doris Day Show a hrstky ryze televizních filmů. V roce 1996 obsadil roli ve filmu Dinosaur Valley Girls.  V roce 2000 se coby svěží sedmdesátník přišel ukázat na Game Show Network v New Yorku. Pro historii bodybuildingu zůstane Ed Holovchik zachován na fotografiích, obálkách časopisů a ve filmech, které pobavily milióny diváků. Jestli se opravdu narodil roku 1928 (existuje totiž údaj 1934), oslavil v roce 2018 nádherných devadesát let, jinak roku 2014 osmdesátku. Obé stojí za gratulaci.

Galéria