Vzpomínky na Arnolda (4)

Pokračuje Vince Basile.

Po Mr. Olympia 1980 v Sydney, kterou Arnold vyhrál, byla pro závodníky a hosty připravená plavba přístavem. Ti zklamaní (Mentzer, Coe, Platz, Zane) ovšem nepřišli, což byla škoda. Na palubě byli Arnold s Francem. Uprostřed člunu se rozčiloval Joe Weider. Šel jsem za ním, protože jsem ze soutěže nafotil asi 360 snímků, řekl jsem mu to a on odpověděl: „Pošli mi kontakty.“ Fajn, pomyslel jsem si, a nahlas jsem řekl, že pošlu kontaktní snímky šéfredaktorovi časopisu Muscle Builder Billu Reynoldsovi, sedícímu vedle. „A když je nepoužijete…“ dodal jsem, „pak má Reynolds padáka!“ doplnil jsem. Bill zbledl jako stěna a Weider se málem potrhal smíchy. Řekl jsem to jako opravdový boss.

Tento snímek jsem udělal v říjnu 1968. Je na něm Arnold, Chip Wilson z Chicaga, Zabo Koszewski a Chuck Fautz. Po příjezdu do LA jsem spal v autě, ale Chip mi nabídl pohovku v jeho bytě. Večer jsme chodívali do města, dobře se pamatuji na Oar House v Santa Monice. U dveří tam měli velký sud s buráky a já si vždycky před odchodem nacpal kapsy. Staré dobré časy! Vydržel jsem tam měsíc se 200 dolary a kreditní kartou Shell na benzín. Po tomto snímku jsem ještě požádal Arnolda, aby napnul biceps, ale došel mi film! Vzal jsem hotové snímky do Girondovy posilovny a tehdy Vince nahlas vykřikoval, že já jsem ten chlápek, co nosí v kapse fotky polonahých mužů! To byl ale pitomec.

Opravdu dobře mi posloužil. Můžete vidět, že Chuck je vysoký asi 180 cm. Arnolda jsem na Hawaji změřil na 187 cm. Chuck startoval o týden později na Mr. International v Mexiku a šel do střední kategorie, aby vyhrál. Výškový limit byl 175 cm. Ptal jsem se, jestli tam někdo z nich jede, a všichni kroutili hlavami. Po soutěži jsem zjistil, že jeli všichni včetně Arnolda. Zabo tenkrát říkal: „Kde je ten hrnec zlaťáků ze všeho toho bodybuildingu?“ Arnold ho určitě našel! My ostatní jsme z kulturistiky nezískali téměř nic.