Vzpomínky: Tom Platz (3)

(FLEX August 1988)

Chodil jsem na vysokou školu v Detroitu a žil u kohosi na verandě. Měl jsem Wolkswagen s dírou v podlaze, oranžovou bundu s konzervami tuňáka v kapsách a dva páry manšestrových kalhot, které jsem střídavě pral. Sušily se na drátě na verandě a v noci zmrzly. Když jsem je ráno oblékal, byly tvrdé, ale vzal jsem si bundu s konzervami tuňáka, šel trénovat a pak odjel do školy. Bylo to depresivní. Nakonec, jak jsem měl trénovat? Jak jsem měl pracovat a chodit do školy?

Ale ze všeho nejdůležitější bylo, jak se dostanu do Kalifornie a budu Dave Draperem na pláži, s dívkami na každé paži, surfovacím prknem a ohromným tělem? Jednou jsem zašel do drogerie a zmínil se starší dámě, která tam prodávala. Podívala se na mne a řekla: “Tome, když něco chceš, tak způsob najdeš.” Neměla důvod to říkat, ale mne to úplně uzemnilo a navíc jsem tomu uvěřil. Bylo to jako zjevení.

Tak jsem se sebral, dostudoval, koupil si letenku a odjel do Kalifornie. Nejdříve jsem bydlel v místnosti s 25 lidmi, 15 žen a 10 mužů tam bylo, hned naproti původní Gold´s Gym na Pacific Venue. Byl jsem na mizině, netušil jsem, jak seženu další plechovku tuňáka, ale to mi nevadilo. Věděl jsem, že tady mám být. Nebylo to jen něco, co jsem musel udělat, já v Kalifornii potřeboval být a trénovat. V té místnosti se pařilo celou dobu, lidi se zfetovali, ale já to nevnímal, protože jsem druhý den šel trénovat s Arnoldem. Nemusel jsem spát ani jíst.

První léto jsem strávil půjčováním ručníků na pláži pacientům se srdečními chorbami z Pritkin´s Longevity Center. Vydělal jsem tři tisíce a skvěle se opálil. To byl úspěch! (Platz v roce 1978 získal titul amatérského mistra světa, stále však žil životem plážového povaleče a svoje tuňáky kupoval na otcovu kreditní kartu).

V prvním roce jako profesionál (1980) jsem vydělal 40 tisíc dolarů a náhle jsem byl boháč! Koupil jsem si ojetou Corvettu a chystal se na svou první Olympii.